Hasičská zbrojnice

V roce 2009 byla rekonstruována budova Obecního úřadu, hasičské zbrojnice. Byla kompletně opravena fasáda, klempířské prvky, vyměněna nevyhovující okna a zateplena přístavba tělocvičny.

Historie a současnost (převzato z webových stránek obce)

Dějiny hasičů v Bílých Poličanech začínají o 30 let později od doby, kdy byl v královském městě Velvary  založen vůbec první hasičský sbor. Dnes už nezjistíme, na čí popud k založení došlo. Zápisy v kronikách však vypovídají, že  podněty přicházely především od starosty obce Josefa Havla, rolníka z čp. 74, Josefa Noska, pekaře a obchodníka z čp. 73 a Jana Mikeše, hostinského z čp. 96, kteří právě v hostinci „U Mikešů“ zakládají  „Zařizující výbor dobrovolného hasičského spolku“. Jako první dokument připravili Stanovy. Po složitých schvalovacích jednáních  výbor se zaměřil na  přípravu valné hromady s prvními volbami, které  se konaly 20. května 1895.

Prvním velitelem sboru byl zvolen Josef Seifrt z čp. 61, jeho náměstkem Jan Janeček z čp. 43. Prvním jednatelem byl Josef Hák z čp. 26, prvním pokladníkem Jan Petera z čp. 12. Na zakládající listině je také uvedena Její Jasnost kněžna Groy z Dülmen, která darovala první příspěvek ve výši 50 zlatých. První kroky sboru provázel široký zájem obyvatel a už v roce 1896 zakupuje čtyřkolovou stříkačku, přilby, savice ke stroji a výzbroj fa Smekal Praha za 950 zlatých. První stříkačka byla dřevěná, modře natřená a až do postavení kolny v roce 1897 byla v opatrování Jana Mikeše v jeho stodole. U fa H. Schwab v Praze objednává výbor první kompletní výzbroj, kdy poprbé prokázala J. J. kněžna Groy z Dülmen, že to myslí se svým vztahem k hasičstvu vážně a celou tuto objednávbku zaplatila s sboru věnovala.

Valná hromada na počátku roku 1897 v hostinci pana Šedivého zvolila nové tváře – velitelem Františka Malého, podvelitelem Josefa Odvárku,  jednatelem a pokladníkem Josefa Noska. Do roku 1899 vstpuje sbor s dalším vybavením – 4 hákové žebříky a 6 svítilen. Zájem občanů, snaha a výsledky byly důsledkem, že sbor je pět let po svém založení pověřen organizací Župního sjezdu. Na tu dobu to byla velká pocta, která přinesla vysoké společenské ocenění, ale také finanční přínos do pokladny.

Při vstupu do 20. století tvořilo jádro sboru ještě 8 členů zakládajících, 21 činných a 11 přispívajících. Třetí valná hromada v roce 1901 přináší opět řadu změn. Velitelem je zvolen sedmatřicetiletý Josef Odvárko a jeho náměstek třicetiletý Josef Havel z čp. 33. Jednatelem a pokladníkem zůstává Josef Nosek. Nový výbor organizuje účast na „Erbenových slavnostech“ v Miletíně. Této velké národní slavnosti, spojené s odhalením pomníku českému spisovateli a rodákovi K. J. Erbenovi, se zúčastnila celá obec. Od tohoto data jsou hasiči často pořadateli kulturních akcí, zvláště v lese Na Vinici, kde pořádají koncerty a taneční zábavy.

Na valné hromadě 2.7.1907 byl do funkce velitele zvolen nový člen hasičského sboru Jan Rejl. Funkce podvelitele je obsazena Františkem Seifrtem. Valná hromada v roce 1909 je významná tím, že schválila konání Hasičského plesu v místnostech hostince Františka Seifrta. Tak vznikla tradice této významné společenské události, která s výjimkou několika let se udržela ve svém pravidelném čase – první týden po Novém roce –  do dnešních dnů. Od roku 1910 začíná pravidelná teoretická i praktická příprava a zpracování dokumentů jako služební, jednací a požární řád a také pořadová cvičení a hasičský tělocvik. V první světové válce narukovalo v obci 75 mužů, z nichž 9 padlo a 3 zůstali nezvěstni.

Poválečná doba zvyšuje aktivitu, hasičský sbor se zúčastňuje celé řady cvičení. V roce 1923 je u fa Štěpánek a spol. v Kostelci nad Labem objednáno zmotorizování ruční stříkačky. 1. července 1934 se konala na zahradě zakládajícího člena Josefa Havla velká slavnost ke 40. výročí založení sboru. Na počátku třicátých let se členové sboru zúčastňují položení základního kamene ke stavbě České obecné a měšťanské školy v Dubenci. V roce 1936 je do funkce starosty sboru schválen Jan Holák, náčelníkem se stává Václav Hlavatý, zástupcem Jaroslav Seifrt a jednatalem František Erben.

Od války do dnešních dnů

S  rostoucími požadavky nacistů v Německu a henleinovců u nás rostlo vlastenecké cítění a větší semknutost i v hasičském sboru. V březnu 1936 organizuje „Masarykovu vatru“ a „Masarykův den v zahraničí“. Obou akcí se manifestačně zúčastnila celá vesnice.

Těžké období okupace, které následovalo po mnichovském diktátu, mělo svou odezvu i v omezené činnosti sboru. Svolávané schůzky měly převážně jen pracovní charakter, kdy se zajišťovala činnost především žňových hlídek. Kromě požárního družstva  byla ještě ustavena družstva zdravotní, veterinární a odklizovací.

První valná hromada po II. světové válce se konala už 30. června 1945, první volby se uskutečnily  na valné hromadě až 26. prosince 1945 (na Štěpána), která vytvořila tradici těchto setkání, které se dodržují do  současnosti. Prvním poválečným starostou byl zvolen Václav Hlavatý, velitelem Josef Tuček, jeho náměstkem Jaroslav Seifrt a jednatelem už osvědčený František Erben. Aktivita se postupně zvyšovala a mezi další obnovené tradice patřily i hasičské plesy. První se konal 12.ledna 1946 a termín jejich konání  – první týden po Novém roce – se zachoval dodnes. Téhož roku se hasičský sbor stává iniciátorem slavnosti k uctění památky T. G. Masaryka, která je spojena s průvodem a pálením vatry. V roce 1947 jsou poličanští hasiči organizátory „Dožínkové slavnosti“ v areálu zámku.

Autoritářské  a odsouzeníhodné metody v řízení společenských organizací a porušování základních principů demokracie po roce 1948 dolehly i na hasičskou organizaci. I když je možné dokumentovat, že se v této obci neprojevily v takové míře, jak byly uplatňovány v celé společnosti (nařízení a snaha po očistě hasičského sboru nebyla uskutečněna), postupně se mění zaběhnuté postupy a dokonce i názvosloví. Prvním předsedou nové organizační struktury v roce 1949 je zvolen opět Václav Hlavatý, velitelem Jaroslav Seifrt a jeho náměstkem Jaroslav Tuček. Hasiči nadále zůstávají tmelícím prvkem v obci a do svých plánů zařadili výstavbu vodní nádrže a hasičské zbrojnice. Výroční schůze v roce 1952 je už plně pod kontrolou Akčního výboru Národní fronty, který schvaluje i kandidátní listinu. Přesto v organizaci zůstává ovzduší pro klidnou dobrou práci a svou aktivitu zajišťují nejen schůzováním, ale také prováděním preventivních prohlídek a výcvikem družstva.

V  roce 1962 je do čela sboru zvolen Jaroslav Vońka, 1. místopředsedou Josef Tuček a 2. místopředsedou Jaroslav Zounar. Do funkcí revizorů přichází souputníci této  generace Jiří Machek, Jiří Petřík a Karel Stejskal.  Petr Baudyš pokračuje ve vedení kroniky a po čase  přichází do funkce jednatele Jiří Petřík. V roce 1969 se opět vyměňuje generace a do funkce velitele je zvolen Oldřich Sedláček a mezi členy revizní komise se objevuje Jaroslav Stejskal, pozdější nástupce Jaroslava Voňky.

V roce 1971 zakládá všestranný organizátor hasičské myšlenky  Antonín Kandrt  první soutěžní družstvo. Je to období jakési hasičské renesance, která vrcholí ve vynikajících výsledcích družstva na sportovních hasičských soutěžích v řadě oblastí. Jeho složení zaslouží zapsání do historie sboru: Petr Baudyš ml., František Kříž, Josef Kňourek ml., František Langr, Jiří  Machek, Josef Machek, Vojtěch Pekárek, Jiří Sedláček a Miroslav Urban. Po jedenácti letech střídá Jaroslava Voňku ve funkci předsedy Jaroslav Stejskal.  Jeho zástupcem byl zvolen Oldřich Sedláček, jednatelem Jiří Petřík. Postupně se mění další funkce – velitelem se stává Bedřich Hák ml., hospodářkou Zdena Stejskalová, preventistou Karel Stejskal, referentem  mládeže Jiří Sedláček. Funkcemi ve výboru postupně procházejí  Oldřich Duběda, Hana Karbanová, Štěpán Karban, Jiří Machek, Vojtěch Pekárek,  Václav Seifrt, Růžena Seifertová, Miroslav Urban.

Slavnostní schůze k 80. výročí založení sboru (1974) se uskutečňuje společně s Ústřední hasičskou školou v Bílých Poličanech, která si v té době připomíná 20 let svého trvání. Osmdesátá léta minulého století znamenají  pro hasiče řadu úspěchů na sportovních soutěžích a i v této době jsou jakýmsi společenským tmelem, který život v této obci desetiletí spoluvytvářel. Nástup nové generace by měl přinést nejenom pokračování v bohaté činnosti, ale i napomáhat k dotváření společenského života.  Jestliže jsme pátrali po jménech, která  hasičskou organizaci v Bílých Poličanech přivedla na svět, a později udržovala její akceschopnost i v dobách těžkých, potom nelze opomenout ty, kteří v této cestě po 100 letech dnes pokračují. Je to už podstatně  jiná generace a ve svém složení  jsou to většinou děti dřívějších funkcionářů a členů sboru. Nejvyšším hasičským vyznamenáním ZASLOUŽILÝ  HASIČ byli  z odcházející generace vyznamenáni  Jiří Petřík, Oldřich Sedláček a Jaroslav Stejskal.

Současnost
V současné době je starostou SDH Jana Krakovská, místostarostou Jiří Hák, velitelem jednotky syn dloholetého předsedy SDH Jaroslav Stejskal ml. Nastala postupná výměna funkcionářů, ale i členů sboru. Ti ve svém programu zabezpečují akceschopnost jednotky, její techniky a s tím související údržbu. V další části své činnosti vhodně doplňují společenský život v obci, především v udržování tradice pořádání Hasičského plesu na začátku roku, pořádáním Pepíkovské zábavy a v září posvícenského derby mezi seniory a mladými ve fotbale.