Jednu krásnou neděli jsme si udělali výlet na Zvičinu a na Masarykovu studánku do Podkrkonoší. A teď něco blíže o tomto vrcholu a poté praktické informace (jak se sem dostanete z našich chalup, vstupné atd.).
Vrchol Zvičiny měří 671 metrů a je také nejvyšším kopcem 17 km dlouhého horského hřbetu. Dříve se zde konaly srazy, poutě a různé akce, dodnes toto místo patří k velmi navštěvovaným místům v Královéhradeckém kraji.
A co zde najdete? Ve zkratce: Raisovu chatu a rozhlednu, kostelík, lanovku, turistické trasy, naučné stezky, Masarykovu studánku, pěkný výhled a krásnou přírodu.
Historie: velký zájem o Zvičinu a cestovní ruch s ním podnítil Josefa Machka-Patcelta, aby roku 1891 zde na svém pozemku postavil hostinec. Budova byla dřevěná, krytá šindelem. Měla jen hostinskou místnost a malou kuchyňku – vše zařízeno jen pro letní pobyt. Majitel sám spával na půdě. Sedmiletým provozem hostince se majitel zadlužil a mělo dojít k dražbě nemovitosti. Než k ní však došlo, koupila chatu 12. srpna 1898 Národní jednota severočeská. Počítala s tím, že chatu opraví, přistaví verandu, rozhlednu a zřídí pokojíky pro přespání. Němci ale dokázali provedení záměrů zabránit. Dne 26.dubna 1900 koupil chatu s příslušnými pozemky Klub českých turistů v Praze. Po roce 1918 turistický zájem o Zvičinu vzrostl. Odbor Klubu čs. turistů v Hořicích zahájil v roce 1920 svoji činnost otevřením turistické stezky z Hořic na Zvičinu. Při ní osadil pískovcovou plastiku Dračí studánka (pohádkový drak hlídá pramen vody) podle modelu prof. Václava Suchomela z hořické školy sochařsko-kamenické. Rovněž v roce 1923 zakoupil odbor Klubu čs. turistů ve Dvoře Králové n. L. pro chatu hvězdářský dalekohled, zvětšující až stokrát. V roce 1925-1926 byla postavena rozhledna s otáčivou kopulí. Dne 29. května 1927 byla na chatě slavnostně odhalena deska a chata přejmenována na ,,Raisovu chatu“. Karel Václav Rais byl velkým milovníkem Zvičiny. Pohled z ní považoval za vůbec nejkrásnější. Pocházel z Lázní Bělohradu, kde je hrob jeho rodičů. V Raisově díle je mnoho míst, kde Zvičinu a kraj pod ní uvádí. Roku 1938 po záboru pohraničí musil nájemce chaty Josef Šubrt místo opustit. Po osvobození dne 15. května 1945 chatu znovu převzal Klub čs. turistů.
Současnost: (9.3.2014) hvězdářský dalekohled jsme na rozhledně nenašli, ale zato rozhledna s otáčivou kopulí byla skvělá, dokonce jsme ji i prakticky vyzkoušeli :-), je otevřena! Za pěkného počasí jsou prý vidět i Krkonoše. Restaurace byla otevřena od 11:00 – útulné prostředí (zapálený krb, svíčky na každém stole, milá obsluha a výborné jídlo). Další fotografie z chaty jsou např. na stránkách Raisovy chaty.
Raisova chata
Výhled ze Zvičiny (z rozhledny)
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Historie: Roku 1657 koupil panství Poličany, tudíž Třebihošť, Zvičinu a Dehtov, rod Kotulínských, který jej držel až do roku 1804. Kotulínský Ferdinand dal na vrcholu Zvičiny roku 1706 postavit kostelík z kamene na místě dřevěného kostelíka z roku 1584, který tu stál na paměť Mistra Jana Husa. Na portálu u dřevěného kostelíka bylo datum 2. 5. 1560. Nový kostel byl dokončen stavebně v roce 1711 a byl zasvěcen svatému Janu Nepomuckému, ač byl prohlášen za svatého teprve roku 1729. V roce 1740 byl kostel vybaven pískovcovým oltářem, zajímavou umělěckou prací sochaře Frantoška Pacáka (1680-1757), spolupracovníka Matiáše Brauna. Zde pod postavou Boha Otce a ukřižovaného Krista je v popředí postava klečícího Jana Nepomuckého a po stranách sochy Jana Křtitele a Jana Evangelisty. V době kolem roku 1760 byly po stranách na stěnách umístěny dřevěné konsoly se sochami: sv. Jana Papeže, sv. Jana Kapistrána, sv. Jana z Boha, sv. Ivana, sv. Zlatoústého a Jana Almužníka. Ta přemíra svatých Janů měla zřejmě pomoci zahladit vzpomínku Mistra Jana Husa, k jehož poctě byl kostelík založen. Roku 1804 koupil panství poličanské rytíř František Cecinkar z Birnice. Tento majitel opravil roku 1835 zvičinský kostelík a dal přistavět také věžičku, která dříve u kostela nebyla. Teprve potom to byl Raisův zvičinský kostelíček známý z jeho veršů. Poličanský pán založil roku 1825 pamětní knihu do níž zapisovali návštěvníci Zvičiny svoje jména, své nálady a dojmy. Dodnes tam z těch řádků vane tvrdý zápas dvou znepřátelených národností. V té vzácné knize se nalézalo mnoho úctyhodných podpisů. Kniha byla umístěna v kostelíku a je uložena v rukopisném oddělení národního muzea v Praze. Jsou tam zápisy návštěvníků jako například: Karel Jaromír Erben, Jan Nepomuk Lhota, Karel Václav Rais, Alois Jirásek, Ignát Herman, Jaroslav Vrchlický a jiní. Je tam od nich zapsáno několik básní. V roce 1873 za jedné jarní bouře v noci uhodil blesk do kostelíku a zapálil ho. Shořela střecha věže kostela. Tehdejší majitelka panství Rosa von Hohenhole odmítla dát kostel po ohni opravit a zřekla se raději patronátu. Teprve nbso online casino roku 1877 byl kostel opraven z veřejných sbírek. Majitelem se stal okres Hostinné. Je to filiální kostelík fary brusnické a farář z Brusnice byl povinen jednou do roka a to 16. května, to dokud byl svátek svatého Jana Nepomuckého zasvěcen, sloužiti mši svatou. Bývalo tu ten den rušno. V roce 1972-73 byla provedena oprava kostela a to: vnější omítky, oprava střechy – nové eternitové šablony, a střecha věže kopule byla oplechována mědí. V roce 1981 provedla fara Horní Brusnice vnitřní opravy kostela. O 5 let později byl vchod opatřen železnou mříží a to proto, aby byl kostel v letních měsících přístupný veřejnosti. Roku 1987 se v zimě přes Zvičinu přehnal velice silný vítr, který udělal velké škody v okolním lese. Také kostel přišel k malé újmě. Kopule s křížem, která je umístěna na vrcholu věže se vlivem větru ohnula. V letních měsících tohoto roku byla kopule sejmuta opravila se a byla pozlacena.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
Zvičinu navštěvoval např. Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann a zastavil se tu i Karel Hynek Mácha.
V létě zde mimo jiné uvidíte i rogalisty, paragliding je zde velmi oblíbený. V minulosti zde bylo dokonce i první plachtařské letiště.
V zimě si zde můžete například zalyžovat, funguje zde totiž Sportovní areál Zvičina.
Masarykova studánka pod Zvičinou
Tato studánka pochází z roku 1923 a nachází se cca 500 m pod vrcholem Zvičiny u červené turistické trasy z Bílé Třemešné na Zvičinu. Odbor Klubu československých turistů v Hořicích, člen turistické župy Podkrkonošské dal po 1. světové válce podnět ku zřízení turistické stezky z Hořic na Zvičinu. U stezky byla upravena „Masarykova studánka“. K sochařské výzdobě studánky byl vyzván prof. hořické sochařsko kamenické školy Václav Suchomel. Motivem je pohádkový drak, který v balvanech hlídá pramen čersvé vody – Masarykovu studánku. Správní komise hořického okresu zakoupila potřebný kámen a v dílně Státní průmyslové školy sochařské a kamenické žáci pod vedením svého učitele ve dvou školních letech vytesali draka a provedli sochařskou výzdobu studánky. Doprava hotového díla na místo nebyla snadná. Hlavní kus vážil 30 q, s vozem 43 q. Po silnici šla doprava ještě hladce, ale na turistické stezce bylo nutno některá místa odkopáním rozšířit a upravit. Na poslední části cesty byl celý náklad dopravován pomocí kladky, zvedáků a podkládáním plechů pod kola vozu, aby se nezabořila za nastalého deště do rozmoklé půdy nebo aby se vůz nezřítil z příkré stráně. Doprava trvala dva dny. V neděli 7. října 1923 o jedenácté hodině byla slavnostně Masarykova studánka předána veřejnosti za účasti 25 lidí, stísněných na malém prostranství před studánku. Leták k Masarykově studánce na Zvičině.
Masarykova studánka – „Zvičinský drak“
Masarykova studánka
N 50° 27´ 04´´
E 15° 41´ 59´´
nadmořská výška 600 m
U Masarykovy studánky se naléza i keška, „geokešeři“ vědí. Popis kešky.
https://plus.google.com/102853911928578149446/about?rel=author