Houbaření v okolí našich chalup

Podkrkonošské lesy jsou opravdovým rájem pro houbaře i vzhledem ke skutečnosti, že v okolí nejsou žádné větší průmyslové podniky, půda není v lesích zničená a houby zde rostou hojně. Sezóna začíná přibližně koncem července (v závislosti na počasí). Najdete zde nejen pýchavku, která je vidět na fotce níže, ale i hřiby pravé, hřiby kováře, poddoubáky, lišky, václavky, bedly, hlívu ústřičnou, masáky, suchohřiby, křemenáče, kozáky a spoustu dalších druhů. Přijeďte se přesvědčit sami.

Zásady správného houbaře

  1. Snad nejdůležitější zásada každého dobrého houbaře zní: Sbírám pouze to, co dobře znám!
  2. Bez vody a bez larev. Houby provrtané larvami hmyzu nebo nasáklé vodou raději nesbírejte. Jejich konzistence je narušena a může v nich probíhat hnilobný proces. Vybírejte si proto raději takové houby, které nevstřebávají mnoho vody.
  3. Nekopejte do prašivek. Houbaři mají pověst tichých a slušných lidí. Najdou se však i tací, kteří vztekle rozkopávají všechny houby, které neznají. Jednak tím na měsíce i dlouhá léta poruší podhoubí, jednak připravují o úlovek zkušenější houbaře, kteří by „prašivkou“ vzali rádi za vděk a nebo naopak je pro ně tato prašivka přímo kulinářská lahůdka.
  4. Houby jemně vytrhávejte. Houby můžeme odřezávat těsně nad zemí, nebo vytrhávat. Vytrhávání je výhodnější, protože jedině celou houbu můžeme přesně a bezpečně určit. Jamku po vytržené houbě je nutno zakrýt trochou trávy, aby nevyschlo podhoubí.
  5. Sbírej pouze mladé plodnice. Je dobré dodržovat zásadu, že k jídlu jsou vhodné jen mladé a nepřestárlé plodnice. Po skončení růstu totiž zůstávají houby ještě několik dní na první pohled beze změny. Přesto v jejich dužině dochází k rozkladu. Staré houby nesbírejte, může vám být po nich špatně.
  6. Nesbírejte houby u silnice. Houby snadno přijímají škodlivé prvky jako rtuť, olovo, kadmium, eventuálně i prvky radioaktivní. Proto je nikdy nesbírejte podél frekventovaných silnic, na haldách u rudných dolů, u chemických závodů ani na skládkách a v jejich okolí.
  7. Staré dobré košíky. Pro přepravu hub jsou ideální staré dobré proutěné košíky. V tašce se nám křehké houby pomačkají a polámou, měkčí se rozmačkají. Zcela v rozporu s houbařskou etikou i zdravým rozumem je sbírat houby do igelitových tašek a sáčků. Dojde totiž rychle k zapaření a rozkladu. I jedlá houba totiž může, pokud je zapařená, dokonale zkazit žaludek! Pokud se u nás ubytujete, košíky vám rádi půjčíme!
  8. Dobré oblečení a vhodná obuv jsou základními předpoklady pro jakýkoli pobyt v přírodě. Jednak nás ochrání před neočekávanými změnami počasí a také před možným nepříjemným a náhodným setkáním s nástrahami terénu i s jinými živočichy (klíště, zmije…apod.).
  9. Zpracovat houby musíte co nejdříve: nejlépe tepelně, nebo je zamrazit. V ledničce rozložené na talíři vám pak vydrží klidně i 3 dny.
  10. Houby však dvakrát neohříváme. Guláš nebo polévku si můžeme ohřát hned několikrát a často to chuti jen prospěje. S houbami a pokrmy z nich je to však úplně jinak. Opětovné ohřívání se nedoporučuje, protože by nám to mohlo způsobit nevolnost a otravu.
Leták - houbařský

Leták – houbařský

Soused s nálezem

Soused s žampióny

Tisk